Výživa u onkologicky nemocných dětí a dospívajících
Abstrakt
Diagnostika i léčba zhoubných nádorových onemocnění u dětí a dospívajících se stále výrazně zlepšuje a ukazuje se, že na výsledku má nemalý podíl právě výživa. Jenže pro pacienta někdy může být obtížné až nemožné výživová doporučení dodržovat; má potíže s přijímáním stravy, silně se mu mění chuť, některé potraviny v něm vyvolávají potřebu zvracet. Navíc jídlo neplní jen čistě biologické potřeby, ale ve významné míře naplňuje i potřeby psychické. Cílem této bakalářské práce bylo popsat složení a způsob podání výživy v jednotlivých fázích léčby onkologicky nemocných dětí a mladistvých a zmapovat zkušenosti a názory dětských pacientů, jejich rodin a jejich ošetřujícího personálu na to, zda a jak je možné dodržet výživová doporučení a zároveň uspokojit chuťové preference dítěte. Hledám v ní odpověď na dvě výzkumné otázky: 1. Jak se mění z důvodu zajištění dostatečné nutrice způsob podání a složení výživy v průběhu léčby onkologicky nemocných dětí a mladistvých? 2. Jaké jsou názory dětských pacientů, jejich rodin a jejich ošetřujících lékařů na možnosti dodržení výživových doporučení? Text je rozdělen na dvě části teoretickou a výzkumnou. Teoretická část popisuje problematiku dětské onkologie a nejčastější typy nádorů u dětí a dospívajících, zmiňuje také možnosti jejich prevence. Dále se zabývá vedlejšími účinky protinádorové terapie, změnami metabolismu, malnutricí, nádorovou kachexií a anorexií. Největší část je věnována výživě hodnocení stavu výživy, výživové potřebě a formám nutriční podpory. Poslední část obsahuje doporučení při komplikacích s příjmem stravy a pro navýšení výživného obsahu stravy. Vzhledem ke komplikovanosti tématu jsem zvolila smíšenou výzkumnou strategii, více různých metod získávání i zpracování dat i různé skupiny respondentů. Sledovaným souborem bylo 45 onkologicky nemocných dětí a dospívajících ve věku od 4 do 18 let léčících se na Klinice dětské onkologie v Brně, jejich rodiče (7) a jejich ošetřující zdravotníci (2). Jako metody získávání dat byl využit dotazník, semistrukturované rozhovory, pozorování, záznamy stravy a informace ze zdravotnické dokumentace. Metodou zpracování dat byla kvalitativní i kvantitativní analýza dotazníkových odpovědí, obsahová analýza rozhovorů, pozorování, tvorba případových studií, propočet jídelníčků v programu "Nutriservis Profesional". Výsledky jsou prezentovány formou grafů, tabulek a prostého textu. Kapitola výsledky je rozdělena do třech podkapitol. Složení a způsob podání výživy se mění v závislosti na potřebách nemocného, jeho věku, druhu nádoru, léčbě a komplikacím, které v jejím průběhu nastávají. Záleží také na spolupráci samotného nemocného a jeho rodiny. Odlišný je také přístup u dospívajícího a dítěte a rozdíl mezi pobytem doma a v nemocnici. V některých fázích je pro zajištění dostatečné nutrice potřeba dietní úprava stravy, jindy je třeba nutriční podpora v podobě sippingu a při komplikacích, které s sebou léčba či onemocnění samotné přinášejí, se mění i způsob podání ústy, sondou, či parenterálně. Dodržet výživová doporučení představuje pro většinu onkologicky nemocných dětí a dospívajících značný problém, potíže s příjmem stravy během léčby má 95 %. Často jsou kvůli chuťovým preferencím dítěte odmítány určité formy nutriční podpory, které napomáhají výživová doporučení dodržet. Jak samotné děti, tak i jejich rodiče upřednostňují chuťové potřeby dítěte před doporučeními týkajícími se výživy. Našly se však i výjimky. Názory ošetřujícího personálu se shodují ve tvrzení, že vše záleží na přístupu jak samotných dětských pacientů, tak jejich rodin.