Letní tábory a jejich specifika pro děti se zrakovým postižením
Abstrakt
Tématem této bakalářské práce jsou letní tábory a jejich specifika pro děti se
zrakovým postižením. Cílem práce bylo poskytnout porovnání mezi tábory speciálními
a tábory umožňujícími integraci, ve vztahu k dětem se zrakovým postižením. Pro
dosažení tohoto cíle byly zmapovány klady, zápory a z nich vyplývající specifika obou
typů táborů. Na tuto problematiku je v práci pohlíženo jak z pozice pořadatelů a
vedoucích táborů, tak i dětí se zrakovým postižením, které se táborů účastnily,
popřípadě z pohledu jejich rodičů. Zmíněný je i pohled intaktních dětí účastnících se
tábora umožňujícího integraci. Pro naplnění stanoveného cíle byl použit kvalitativní typ
výzkumu. Informace byly zjišťovány metodou dotazování, technikou strukturovaného
rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro vyhodnocení rozhovorů byla užita metoda
indukce, kdy jsem se prvotně vydala do terénu, kde jsem získávala informace. Ty jsem
později porovnávala s informacemi získanými od dalších osob. Výsledky práce slouží
jako přehled toho, co je pro daný typ tábora specifické, na co je třeba dát si pozor jak při
výběru tábora dětmi či jejich rodiči, tak při jeho organizaci. V této práci je popsáno
mnoho konkrétních nedostatků, které se v průběhu táborů mohou vyskytovat, ale také
mnoho výhod které tábory poskytují dětem se zrakovým postižením, jejich rodičům, ale
v rámci tábora umožňujícího integraci i dětem intaktním či vedoucím na takovémto
táboře. Co se týká táborů umožňujících integraci, z výzkumu vyplývá, že je v první řadě
třeba zaměřit se na výběr vhodného prostředí, kde bude tábor probíhat, na komunikaci
mezi vedoucím a rodiči tak, aby vzájemně získali dostatek informací potřebných pro
integraci. Podmínkou je vzájemná spolupráce rodičů a vedoucích tábora a zajištění
kvalitního asistenta, který bude schopný smysluplně a kvalitně vyplnit čas dítěte se
zrakovým postižením, nebude-li se moci účastnit některého z táborových programů.
Stejně jako u táborů umožňujících integraci, i u táborů speciálních je třeba specifická
příprava týkající se hlavně výběru prostředí a přípravě programu. Vzhledem k tomu, že
pořadateli těchto typů táborů jsou z pravidla organizace zabývající se touto
problematikou, odpadá zde nezbytnost osobního asistenta. Rodič cítí jistotu, že je jejich
dítěti poskytována kvalitní odborná péče a děti mají možnost přijít do styku s vrstevníky
se stejnými či podobnými problémy. Zároveň bývá součástí těchto táborů nácvik či
zdokonalení schopností usnadňujících život člověku s postižením, což je považováno za
velkou výhodu. V kapitole 5. Diskuse, jsou porovnávány jednotlivé oblasti zkoumání,
mezi které patří příprava letního dětského tábora, informovanost členů týmu, začlenění
dítěte do kolektivu, táborového programu a vlastního prostředí tábora, asistence,
komunikace a obavy účastníků z nové zkušenosti. Konec kapitoly 6. Závěr, je pak
věnován úvahám o zlepšení současné situace v oblasti letních dětských táborů pro děti
se zrakovým postižením.