Způsoby výživy předčasně narozených dětí (24. - 34. gestační týden) při propuštění z nemocnice.
Abstrakt
Jak uvádí Mydlilová (2013), podpora kojení a osvěta matek je v České republice nedostatečná. Klesají počty dětí, které jsou výlučně kojeny do šesti měsíců života, nedonošené děti mívají s udržením plného kojení ještě větší problém. Velkou měrou se na tomto trendu podílí i nedostatečná podpora matek. Velkým problémem v České republice je i to, že stále ještě málo porodnic je zařízeno tak, aby mohly být děti s matkami na společném pokoji ihned po narození, zejména budeme-li mluvit o dětech nedonošených. Kojení je nejdůležitější cesta, jak zajistit nejzdravější a nejdokonalejší výživu narozeného dítěte. Kojení umožňuje nejenom výživu, ale také pocit jistoty a bezpečí, který je velmi důležitý ve správném vývoji dítěte. Přispívá k vytvoření pevného citového vztahu mezi matkou a dítětem. Mimo jiné je kojení bezpochyby nejlevnější možnou výživou dítěte.
Cílem diplomové práce je upozornit na malý počet plně kojených nedonošených dětí při propuštění z nemocnice, což má pro dítě spoustu negativních následků, jako je například snížená imunita a podobně. Na tuto problematiku bych ráda upozornila matky, sestry a v neposlední řadě i lékaře.
Chtěli bychom, aby práce přinesla současné poznatky a informace o způsobech výživy předčasně narozených dětí ve špičkových pracovištích, zmapovala počty plně kojených nedonošených dětí při propuštění z nemocnice a pomocí výzkumu byly zjištěny příčiny nízkých počtů kojení těchto dětí. Dále bylo naším cílem zmapovat znalosti a dovednosti sester v praxi, zjistit souvislosti mezi těmito dovednostmi a mezi rozdíly ve stravě mezi srovnávanými nemocnicemi. V neposlední řadě navrhnout řešení na zjištěné nedostatky.
V teoretické části diplomové práce je zpracována charakteristika nedonošeného dítěte, anatomie a fyziologie tvorby mateřského mléka, jeho výhody pro dítě, správné techniky kojení, význam sestry v managementu kojení a aktivity k podpoře kojení nejen v České republice, ale i ve světě.
V empirické části bylo použito kvalitativní a kvantitativní výzkumné šetření. Sběr dat probíhal ve třech náhodně vybraných perinatologických centrech v České republice za čtvrté čtvrtletí roku 2012. Na základě stanovených cílů byla studie zpracována pomocí dotazníkového šetření, obsahové analýzy dokumentů a metodologií klasifikačních a regresních stromů.
Z výzkumu vyplynulo, že všechna srovnávaná špičková pracoviště jsou na velmi podobné úrovni v péči o dítě. Jsou však patrny značné rozdíly ve výživě a způsobech podávání stravy dětem, ale i v sesterské péči. Studie prokázala, že výživa dětí při propuštění z nemocnice se liší, a to může mít dopad na pozdější vývoj dítěte, což dokazují i mnohé další studie. Odlišnosti v sesterské péči se nejvíce dotýkají správné a účelné edukace matek, která jak lze z šetření vypozorovat, má kromě jiných vlivů největší dopad na typ stravy při ukončení hospitalizace dítěte.