Stres u uživatelů pervitinu
Abstrakt
Diplomová práce s názvem stres u uživatelů pervitinu je zaměřena nejen na stres z obecného úhlu pohledu, ale především na strategie zvládání stresových situací. Těmto strategiím, odborně nazývaným jako copingové, je v současném bádání přisuzována značná pozornost. Podrobně se zaměřuje na vývoj drogové scény v České republice a soustředí se především na pervitin jako typickou "českou drogu". Diplomová práce charakterizuje období, ve kterých pervitin jako droga zažíval progresi a stával se symbolikou české drogové scény, až po období, kdy justice a policie začala tuto společensky neúnosnou situaci radikálně řešit s plynulým časovým přesahem do současné drogové scény. Také dále míří na rizika spojená s užíváním pervitinu a na možné podoby jeho aplikace uživateli. Logicky navazuje na možnosti závislosti, a to jak na drogách obecně, tak se zaměřením na pervitin konkrétně. Nedílnou součástí této práce je charakteristika stresu podle uznávaných odborníků na tuto problematiku, mezi které neodmyslitelně řadíme Paulíka, Bašteckou, Joshi. Z problematiky specificky definovaného a operacionalizovaného stresu svažuje k charakterizaci copingu obecně. Pojednává o prvních zmínkách o copingu a jeho výskytu. V teoretické části jsou definované copingové strategie, které jsou chápany z mnoha úhlů pohledu, ke kterým bylo dospěno opět vědeckým poznáním, zaobírá se situací kolem instrumentu SVF 78, který je dále rozebrán. Práce v teoretické části diskutuje rozdílné copingové strategie, kde identifikuje jednotlivá úskalí těchto strategií a jejich vliv na člověka z pohledu holistického modelu. Teoretická část je zakončena problematikou sociální práce s drogově závislými a jejími opěrnými pilíři. Předkládá hned několik možných modelů, díky kterým je filosofická úvaha spojena s aplikací do klinické praxe.
Ve druhé kapitole jsou uvedeny cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy. Cíle pro tuto práci byly stanoveny dva, a to "Zjistit, jaké jsou copingové strategie u uživatelů pervitinu". Druhým cílem bylo "Zjistit, jak se mění charakter copingových strategií při dlouhodobém užívání pervitinu". Na základě těchto cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky, díky kterým se podařilo začlenit čtyři hypotézy, které jsou v této kapitole operacionalizovány.
Metodika práce pojednává o nástroji SVF 78, díky kterému byla získána data od drogově závislých respondentů. Data byla získána v Kontaktních centrech v Jihočeském kraji pomocí kvantitativní strategie sběru dat. Dále je zde uvedena operacionalizace škál subtestu v přehledové tabulce. V kapitole je popsán výzkumný soubor, jenž je tvořen 50 respondenty. Nedílnou součástí této kapitoly je popis statistických metod použitých pro vyhodnocení výsledků.
V následující kapitole s názvem výsledky je popsán výběrový soubor z pohledu rozložení pohlaví, konkrétně se jedná o 54 % žen a 46 % mužů. Dále je zde popsán věk obou pohlaví včetně věkového průměru, mediánu a směrodatných odchylek. Nelze opomenout ani přehledně znázorněnou dobu užívání pervitinu u respondentů a nejvyšší dosažené vzdělání. V této kapitole je také konkretizován statistický test jednotlivých hypotéz včetně nejzásadnějších frekvenčních údajů pro výstup práce. Diskuze je zaměřena na získané výsledky a jejich komparaci s aktuálními výzkumy. I přes velmi zajímavé výsledky je hned v úvodu nutno konstatovat, že ani jedna s položených hypotéz nebyla statisticky verifikovaná. Při analýze obdobných studií se však často setkáváme s podobným problémem. Jako nejzajímavější se jeví zjištění Konopka a kol. (2013), která stejně tak nenašla zásadní rozdíly ve využívání jednotlivých copingových strategiích u uživatelů benzodiazepinu. I přes to lze poukázat na frekvenční rozdíly, které byly vysledovány. To především v době užívání pervitinu ve spojitosti s využíváním negativních copingových strategií, které preferují respondenti s dobou abúzu pervitinu delší jak 11 let. Dále je rozpracováno mnoho dalších zásadních zjištění. Závěr práce shrnuje výsledky výzkumného šetření.