• Přihlásit se
    Zobrazit záznam 
    •   Domovská stránka repozitáře publikací JU
    • Kvalifikační práce
    • Diplomové práce
    • Zdravotně sociální fakulta
    • Zobrazit záznam
    •   Domovská stránka repozitáře publikací JU
    • Kvalifikační práce
    • Diplomové práce
    • Zdravotně sociální fakulta
    • Zobrazit záznam
    JavaScript is disabled for your browser. Some features of this site may not work without it.

    Nástroje k identifikaci a analýze rizik v ošetřovatelské praxi.

    Thumbnail
    Zobrazit/otevřít
    Plný text práce (3.116Mb)
    Posudek vedoucího práce (491.8Kb)
    Posudek oponenta práce (540.6Kb)
    Průběh obhajoby práce (469.8Kb)
    Datum
    2016
    Autor
    Puchnarová, Jana
    Metadata
    Zobrazit celý záznam
    Abstrakt
    Současný stav: V současné době je v ošetřovatelství velmi důležité využívání nástrojů k identifikaci a analýze rizik, aby se minimalizovalo riziko poškození pacientů, kterému je možné předcházet. Velmi efektivním nástrojem k řešení problému pochybení je analýza možností vzniku a následků selhání FMEA (Failure Mode and Effect Analysis). Jedná se o důležitou preventivní metodu, která určuje možná pochybení a navrhuje preventivní opatření, aby došlo k minimalizaci rizika vzniku chyb. Dalším velmi důležitým nástrojem k řešení problému pochybení je analýza skutečných příčin/kořenů pochybení RCA (Root Cause Analysis).Cíle práce: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké procesy jsou nejrizikovější v ošetřovatelské praxi a jaká nejčastější rizika jsou spojena s výkonem profese sestry. Dalším cílem je popsat systémy způsobu hlášení nežádoucích událostí. Zjistit využití všech metod analýzy rizik sestrami. A posledním cílem bylo popsat intervenční programy prevence pádů. Metodika: Ke zpracování empirické části diplomové práce byla použita kvalitativní metoda výzkumného šetření. Realizace sběru dat byla prováděna pomocí hloubkových rozhovorů. Kvalitativní data byla kódována technikou tužka a papír a následně byla provedena kategorizace dat, stanoveny jednotlivé podkategorie, které byly znázorněny v aplikaci SmartArt. Výzkumný soubor: Rozhovory byly prováděny s hlavní sestrou, manažerkou kvality, vrchní a staniční sestrou z interního, neurologického oddělení a oddělení následné péče. První výzkumné šetření probíhalo v Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. Druhé výzkumné šetření bylo provedeno v Nemocnici Tábor, a.s. a poslední v Nemocnici Písek, a.s. Výsledky: Z výsledků kvalitativního šetření bylo zjištěno, že mezi nejrizikovější procesy patří podávání léků ve formě tabletek, kdy například dochází k záměně léků generiky nebo podání špatné síly léku. Druhým rizikovým procesem je příprava léčiv z koncentrovaných roztoků kália, heparinu či inzulínu. Třetím rizikovým procesem je podávání intravenozních léčiv a infuzních roztoků.Příčinou mnohdy bývá příliš činností sestry najednou. Také nespolupráce pacienta, špatná komunikace s nemocným a jeho rodinou vede ke vzniku rizikových situací. Další závažnou skupinou rizikových procesů jsou překlad pacienta, přesun z lehátka na lůžko či přesun na WC. Dále bylo zjištěno, že nejčastějšími riziky jsou nozokomiální nákazy, pády a dekubity. Za riziko je také uváděna přetíženost sester, nový personál, který se teprve zapracovává. Jsou to zejména zdravotničtí asistenti. Za časté riziko je rovněž považovaná ordinace léčiv lékařem přes počítačový systém, kdy lékař spoléhá na sestru, že na špatnou ordinaci upozorní, ačkoliv to není v jejich povinnostech. Následujícím rizikem je zrušení infekčního oddělení v jedné nemocnici. Pacienti, kteří mají podezření na určitá onemocnění, pak chodí na vyšetření na oddělení. Sestry, které zde pracují, se bojí, že se od nemocného nakazí, mnohdy se u pacientů onemocnění skutečně prokáže. V odpovědích na postup hlášení nežádoucích událostí se respondentky lišily podle jednotlivých nemocnic. Nicméně, veškeré hlášení se dostávají k vedení nemocnice, které je vyhodnocuje. V dotazovaných nemocnicích sestry žádnou metodu analýz rizik nepoužívají. Ani sestry na vedoucích pozicích s jednotlivými metodami nepracují a metodu FMEA neznají. Přímou analýzou se zabývá manažerka kvality, která nejčastěji používá RCA analýzu. Její výsledky se projednávají na poradách sester na oddělení, poradách vrchních sester nebo primářských poradách.U preventivních programů snižující riziko pádů bylo zjištěno, že screening rizika pádů se standardně ve všech nemocnicích provádí u všech pacientů při příjmu, vyjma krátkodobých hospitalizací kratších než 3 dny.
    URI
    https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/34534
    Kolekce
    • Zdravotně sociální fakulta

    DSpace software copyright © 2002-2016  DuraSpace
    Kontaktujte nás | Vyjádření názoru | Na tomto webu jsou používány pouze cookies nezbytně nutné pro zajištění fungování webu, pro které není nutné získat souhlas.
    Theme by 
    Atmire NV
     

     

    Procházet

    Vše v repozitářiTypy publikacíDle data publikováníAutořiNázvyKlíčová slovaTato kolekceDle data publikováníAutořiNázvyKlíčová slova

    Můj účet

    Přihlásit seZaregistrovat se

    DSpace software copyright © 2002-2016  DuraSpace
    Kontaktujte nás | Vyjádření názoru | Na tomto webu jsou používány pouze cookies nezbytně nutné pro zajištění fungování webu, pro které není nutné získat souhlas.
    Theme by 
    Atmire NV