Vliv zdanění spotřeby na vývoj spotřebních výdajů domácností

Abstract

Ve své diplomové práci se zaměřuji na zatížení spotřebních výdajů domácností daněmi ze spotřeby. Nepřímé daně jsou uvalovány na vybrané statky a zvyšují jejich ceny. Tím způsobují snížení disponibilního důchodu spotřebitelům. Do jaké míry je různým příjmovým skupinám snížen disponibilní důchod závisí u nepřímých daní pouze na výši spotřeby a na tom, jaké statky tyto skupiny spotřebovávají. Nepřímé daně jsou na rozdíl od daní přímých méně nápadné, protože jsou skryty v cenách zboží a služeb. Spotřebitel vlastně platí daň při platbě každého nákupu bez jakýchkoliv administrativních úkonů a přitom nemá přehled, kolik státu na dani odvedl. Daň, kterou platí nějaký subjekt (fyzická i právnická osoba) může být v zásadě přesunuta dvěma směry. Dopředu na kupujícího na trhu, tím že se zvýší cena statku nebo faktoru, nebo dozadu na prodávajícího. Tento přesun může být částečný, tj. daň se v nové ceně promítne jen částečně, stoprocentní a za jistých podmínek dokonce i vyšší, než je výše daně. K přesunu někdy nemusí dojít vůbec. Pro stanovení míry zatížení spotřebních výdajů domácností daněmi ze spotřeby jsem zvolila metodu, která využívá dostupných agregovaných dat o spotřebě sociálních a příjmových skupin. Při výpočtech jsem vycházela z dat publikovaných Českým statistickým úřadem za r. 2006. Z výsledků analýzy zatížení spotřebních výdajů domácností za r. 2006 daněmi ze spotřeby vyplynulo, že daňové břemeno, které domácnosti nesou tvoří 13,15 - 14,90 % z jejich celkových průměrných spotřebních výdajů. Kde 11 % daňového zatížení tvoří daň z přidané hodnoty a 3 % tvoří spotřební daně. Znamená to, že pokud by jejich spotřební výdaje byly 100 000 Kč, daňové břemeno by činilo 13 150 - 14 900 Kč. Domácnosti zaměstnanců a samostatně činných osob nesou větší daňové břemeno než domácnosti nezaměstnaných a důchodců. Důvodem je větší podíl spotřeby statků, zatížených 19% sazbou DPH.