Adaptační proces u dětí s kombinovaným postižením v rámci programu respitní péče.

Abstract

Kombinované postižení lze charakterizovat jako kombinaci dvou a více druhů různě závažných postižení u jedince. Kombinované vady, vícenásobné postižení či multihandicap jsou synonymem pro kombinované postižení. Toto postižení lze rozdělit do dvou skupin. První skupinou je vrozené kombinované postižení, které vzniklo v průběhu těhotenství, během či krátce po porodu nebo na základě genetického podkladu. V druhé skupině je vícenásobné postižení získané během života. Tyto děti, přestože mají uděleno do vínku nějaké postižení, mají právo na důstojné zacházení a plnohodnotný život. Jelikož práce s dětmi bývá pro jejich rodiče často fyzicky i psychicky náročná, je zde odlehčovací služba, která umožní rodičům dočasný odpočinek nebo čas pro zařízení si některých důležitých osobních záležitostí. Tato změna není rozhodně pro dítě jednoduchá. Zvyknout si na nové prostředí, nové lidi a jiný denní režim, nežli jsou zvyklé z domova. Teoretická část bakalářské práce definuje adaptační proces, zabývá se charakteristikou a dělením postižení a vysvětluje pojem kombinované postižení. Věnuje se dětské mozkové obrně. Dále se zabývá respitní péčí, její historií a jejím významem pro osobu pečující, i o kterou je pečováno. V teoretické části rovněž vysvětluji pojmy osobní asistent a osobní asistence. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak probíhá adaptační proces dětí s kombinovaným postižením v rámci respitní péče nebo odlehčovací služby. Pro teoretickou část byla zvolena metoda kvalitativní výzkumná strategie. Metodou získávání dat byly semistrukturované rozhovory, které jsem vedla s asistenty a rodiči dětí, a pozorování. Metodou zpracování dat byla kvalitativní obsahová analýza. Z mé práce vyplynulo, že není možné vyhovět všem klientům, aby se zachovaly zažité životní návyky z domova pro lepší adaptaci. Nicméně, jak vyšlo z výzkumu, každý asistent se plně věnuje své práci a využívá všechny možnosti k tomu, aby adaptace dětí na pobyt probíhala co nejkvalitněji. K druhému cíli, který zněl: zhodnotit spokojenost rodičů s programem respitní péče či odlehčovací služby, bych uvedla, že všichni tázaní rodiče jsou velmi spokojeni se službami respitní péče. Výsledky mé práce mohou posloužit k lepšímu vývoji a zlepšování kvality programů respitní péče. Dále při výuce nových sociálních pracovníků nebo je lze použít v odborných publikací.