Policejní pohádky a jejich využití v prevenci a formování pozitivního vztahu k příslušníkům Policie ČR.

Abstract

Cílem této práce je posoudit formativní vliv dvou rozdílných knih, se stejným názvem Policejní pohádky, na předškolní a mladší školní děti. Dalším cílem je komparovat obě knihy z hlediska jejich vhodnosti pro malé čtenáře a posluchače, z hlediska vlivu na jejich preventivní účinnost a využitelnost knih v preventivní činnosti policie České republiky, i z hlediska porovnání knih jako literárně uměleckého díla. V rámci řešení problematiky byl proveden kvalitativní výzkum s využitím metody hloubkového rozhovoru u deseti respondentů z cílové skupiny dětí a polostrukturovaný rozhovor s pracovnicí Oddělení tisku a prevence Krajského ředitelství Policie ČR Jihočeského kraje. Výzkumem a jeho následnou analýzou bylo zjištěno, že Policejní pohádky od Romana Pokorného jsou vhodnější pro preventivní a pedagogické působení, než stejnojmenná kniha od Zuzany Pospíšilové, což je způsobeno zejména rozdílnou estetickou funkčností obou knih. Méně estetické Policejní pohádky Romana Pokorného mají větší preventivně-výchovný dopad na cílovou skupinu i přes skutečnost, že dílo Romana Pokorného postrádá základní rysy literárního žánru pohádky. Obě knihy jsou z preventivního i formativního hlediska vhodné pro cílovou skupinu dětí, avšak kniha Romana Pokorného je využitelná i v praxi policistů z Oddělení tisku a prevence jako důležitá a vhodná pomůcka.