Dysmúzie, dyspraxie, dyspinxie a odborná veřejnost

Abstract

Bakalářská práce se zaměřuje na činnost odborníků pracující s dětmi trpící dyspinxií, dyspraxií nebo dysmúzií. Prvním cílem, bylo zmapování výskytu těchto poruch a způsob jejich diagnostiky. Druhým cílem bylo zjistit způsob další práce s dítětem a věnování se dané problematice. Dysmúzie, dyspraxie a dyspinxie spadají do oblasti speciální pedagogiky v rámci kapitoly specifických poruch učení a v populaci se objevují velmi ojediněle. V literatuře se často nachází jen malé odstavce o těchto poruchách. Dysmúzie je porucha projevující se v oblasti hudební a vyskytuje často izolovaně. Dyspraxie se projevuje především v obratnosti a motorických funkcí jedince. U dyspinxie je zasažena oblast výtvarných dovedností. Informace jsou získány kvalitativním výzkumem, s využitím metody dotazování a technikou polořízeného rozhovoru. Výběrovým souborem jsou odborníci v PPP v kraji Vysočina. Získané údaje jsou vyhodnoceny otevřeným kódováním a zpracovány do práce kategorizací dat. Z výzkumu je patrné, že výskyt uvedených poruch je v kraji Vysočina velmi ojedinělý. Dle rozhovorů s odborníky bylo zjištěno, že tyto poruchy nejsou školsky významné, proto se jim nevěnuje dostatečná pozornost. Dyspinxie a dysmúzie se dle odborníků nediagnostikují, proto v praxi s poruchami neměla žádná z dotazovaných osob dostatečné zkušenosti. Na způsob diagnostikování těchto poruch tedy nikdo z dotazovaných nedokázal odpovědět. Vývojová porucha dyspraxie se v kraji Vysočina dle dotazovaných odborníků vyskytuje jen v minimální míře. Způsob práce s dyspraktiky je podle odborníků shodný. Provádějí komplexní vyšetření, využívají metody a techniky k určení diagnózy a následně vydávají svá doporučení, jak s těmito jedinci pracovat.