Kritická místa kurikula ve výuce biologie člověka na základní škole z pohledu učitelů z praxe
Abstrakt
Diplomová práce mapuje kritická místa kurikula učiva biologie člověka na základní škole. Teoretická část nejprve popisuje obecné principy tvorby kurikulárních obsahů, vysvětluje pojem "kritická místa kurikula" a možné příčiny jejich vzniku, shrnuje vybrané výzkumy týkající se konkrétních kritických míst učiva přírodopisu s důrazem na učivo biologie člověka, včetně běžně se vyskytujících miskoncepcí žáků spojených s tímto učivem. Praktická část je rozčleněna na dva celky. Nejprve byla mapována kritická místa přírodopisu prostřednictvím dotazníkového šetření. Na základě výsledků tohoto šetření byly provedeny rozhovory s vybranými vyučujícími za účelem detailnější analýzy kritických míst biologie člověka. Učitelé ve vztahu k učivu biologie člověka uvedli za kritickou problematiku endokrinní a nervové soustavy. Z pohledu učitelů se tato místa jeví kritická především kvůli velkému množství učiva a nedostatečné časové dotaci. Uváděna byla také obtížná didaktická transformace či chybějící metodika ve vztahu k těmto oblastem. Učitelé považují tato místa za kritická i z pohledu žáků, zejména z důvodu množství učiva a velkých nároků na představivost žáků. Práce obsahuje také návrhy několika aktivit, které by mohly pomoci usnadnit výuku učiva spojeného s endokrinní soustavou.