Posturografický trénink v terapii plochonoží u dětí mladšího školního věku

Abstract

Nožní klenba se začala vyvíjet při přechodu člověka na vzpřímenou chůzi, aby došlo k redukci otřesů při kontaktu nohy s podložkou. Lidská noha má dvě klenby - podélnou a příčnou. Začínají se vytvářet, když dítě začíná chodit. Ukončení vývoje klenby je zhruba v předškolním věku. Zdroje uvádějí, že až 80 % obyvatel má vadné postavení nohy, jednou z nejčastějších poruch je plochonoží. Ploché nohy se tvarují většinou už v dětském věku. Častými příčinami je předčasné obouvání batolat, nevhodná módní obuv, rychlý růst, přemíra fyzické aktivity apod. Posturografické techniky jsou metody, sloužící k měření a terapii kvalitativní a kvantitativní posturální rovnováhy. Existuje posturografie statická a dynamická. Teoretická část práce se zabývá anatomií a funkcí nohy, nožní klenbou, vymezení termínu plochonoží a krátkým popisem terapie. Dále se věnuje posturografické funkci a posturografickému přístroji, jež byl použit během terapie v praktické části této práce. Praktická část této bakalářská práce byla zpracována jako kvalitativní výzkum, při kterém došlo ke vstupnímu vyšetření aspekcí, rozhovorem a vyšetřeních na posturografu a podoskopu, které jsem zpracovala formou kazuistik. Zkoumanou skupinou byli tři chlapci, žáci prvního stupně základní školy, kteří docházeli jednou týdně na terapii na posturografu a měli zadanou sestavu cviků na domácí cvičení. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda má posturografický trénink vliv v terapii plochonoží u dětí mladšího školního věku. A druhým cílem bylo zhodnotit vliv posturografického cvičení na terapii prochonoží u dětí. Ačkoliv práce nepřinesla jasné výsledky, ať už z důvodu malé zkoumané skupiny nebo přiliž krátké a nedostatečně intenzivní terapie, bylo vidět v průběhu cvičení mírné zlepšení postury probandů, někteří se na cvičení těšili a už proto si myslím, že byl výsledek přínosný.