Problematika novorozenců s dysplazií kyčelního kloubu na stanici fyziologických novorozenců

Abstract

Tato bakalářská práce se věnuje problematice novorozenců s dysplazií kyčelního kloubu na stanici fyziologických novorozenců. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část obsahuje popis kyčelního kloubu, jeho anatomii a fyziologii. Dále historii léčby dysplazie kyčelního kloubu, etiologii a diagnostiku vývojové dysplazie kyčelního kloubu. Také se věnujeme vyšetřovacím metodám, hodnocení a léčbě dysplazie, především však ošetřovatelské péči o novorozence s touto vadou. V praktické části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření, metoda dotazování a technika polostrukturovaných hloubkových rozhovorů. Výzkumný soubor tvoří 11 žen, a to 5 matek, které mají děti s dysplazií kyčelního kloubu, a 6 porodních asistentek a dětských sester pracujících na stanici fyziologických novorozenců ve vybrané nemocnici Jihočeského kraje. Byly stanoveny 3 cíle. Prvním cílem bylo zmapovat úlohu ošetřovatelského personálu ve screeningu dysplazie kyčelního kloubu. Druhým bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o novorozence s dysplazií kyčelního kloubu v rámci stanice fyziologických novorozenců. Třetím cílem bylo zmapovat úlohu ošetřovatelského personálu v edukaci matek. Pro tyto cíle byly stanoveny 4 výzkumné otázky. První otázka zkoumá, jaká je úloha ošetřovatelského personálu ve screeningu dysplazie kyčelního kloubu. Druhá otázka zjišťuje, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o novorozence s dysplazií kyčelního kloubu v rámci stanice fyziologických novorozenců. Třetí otázka se dotazuje, jaká je úloha ošetřovatelského personálu v edukaci matek. A poslední se dotazuje, jak jsou edukovány matky ošetřovatelským personálem o dysplazii kyčelního kloubu. Na základě výzkumného šetření bylo stanoveno 8 kategorií a 25 podkategorií. První čtyři kategorie se věnují matkám. První kategorie se věnuje znalostem matek ohledně nemoci před diagnostikou, dalších možností léčby a následcích. Druhá kategorie zkoumá edukaci sester z pohledu matek, a to především edukaci v oblasti hygieny, režimu a pohybu, také jsme se zaměřili na způsob edukace. Třetí kategorie se zabývá specifiky péče z pohledu matek, zde se věnujeme pomůckám k léčbě a problémům, se kterými se matky během péče potýkaly. Vyšetření dítěte z pohledu matek zkoumá čtvrtá kategorie. Zde jsme sledovali další vyšetření dítěte, dále to, jak bylo dítě vyšetřeno na oddělení, a pak také jak dítě bylo připravováno na vyšetření matkou a jak se podílela sestra. Poté navazují kategorie, které se věnují ošetřovatelskému personálu. Pátá kategorie sleduje znalosti ošetřovatelského personálu, především pak druhy a použití pomůcek, rizikové faktory, znaky VDK, které mohou sestry či porodní asistentky během péče pozorovat, následná vyšetření a také zhodnocení množství znalostí. V šesté kategorii jsme zkoumali edukaci z pohledu ošetřovatelského personálu. V této kategorii nás zajímal způsob edukace a způsob, kterým ošetřovatelský personál edukuje matky v oblasti hygieny a péče o kůži a pohybu. Také nás zajímali návrhy na zlepšení edukace. Sedmá kategorie se věnuje vyšetření z pohledu ošetřovatelského personálu, kde jsme se orientovali na úlohu sestry nebo porodní asistentky během vyšetření, jak bylo dítě vyšetřené a jak se na vyšetření dítě připravuje. Poslední kategorie se věnuje specifikům péče o novorozence s vývojovou dysplazií kyčelního kloubu na stanici fyziologických novorozenců. Všechny respondentky byly seznámeny s tématem bakalářské práce a informovány o zachování anonymity ve výzkumném šetření. Porodní asistentka má v kompetencích pracovat na stanici fyziologických novorozenců, proto si myslím, že je důležité o této problematice znát alespoň základní informace a umět správně matku edukovat.