Sociální ochrana jako prvek kritické infrastruktury v České republice a v rámci vybraných států Evropské unie
Abstrakt
Diplomová práce se zabývá zmapováním sociální ochrany jako prvku kritické infrastruktury v rámci vybraných zemí EU (ČR, Irska, Švédska) a dále tím, jak je možné na základě získaných informací oblast sociální ochrany pro účely kritické infrastruktury v ČR případně vylepšit. Práce je pojata komplexně a do zkoumaných problematik uvádí prostřednictvím prvních třech podkapitol teoretické části práce, kde poskytuje vhled do sociální ochrany a kritické infrastruktury jak na úrovni EU, tak na úrovni národní. V rámci výzkumu byl uplatněn desk research, zhodnocena specifika úpravy sociální ochrany jako součásti kritické infrastruktury všech vybraných států a pro Českou republiku provedena SWOT analýza. Jako doporučení vzešlé z práce lze jmenovat rozlišení infrastruktury na více úrovní podle její důležitosti po vzoru Irska, což by zamezilo snadnému zjištění prvků kritické infrastruktury a zvýšila by se tak jejich bezpečnost do budoucna. Druhým doporučením je provedení opatření na zvýšení připravenosti gesčně příslušného ÚSÚ v oblasti sociální ochrany na budoucí krize. Prvotní směřování gesce mimo standardní strukturu orgánů sociální ochrany způsobilo, že (oproti jiným srovnávaným zemím) Česká republika dostatečně pružně nereagovala na dopady pandemie COVID-19 v oblasti sociální ochrany. Zajímavým zjištěním je pak podobné zaměření ochrany infrastruktury v oblasti sociální ochrany u Irska i České republiky, která zahrnuje systémy zajišťující výplatu dávek sociální ochrany. Co se týče úpravy zařazení sociální ochrany do odvětví kritické infrastruktury u porovnávaných členských států, je úprava České republiky podle nařízení vlády č. 432/2010 Sb., smysluplná. Sociální ochrana je rozpracována pod odvětvím veřejné správy a z větší části kopíruje obecné rozdělení systému sociální ochrany.