Aerobní trénink v terapii poruch chůze u pacientů s Parkinsonovou nemocí
Abstrakt
Tato práce se zabývá vlivem aerobního tréninku na poruchy chůze u pacientů
s Parkinsonovou nemocí. Specifickými rysy chůze u této nemoci jsou krátké, šouravé krůčky, zpomalený pohyb, zhoršená rovnováha a snížené souhyby horních končetin. Všechny tyto prvky lze, kromě aplikace léků, do určité míry ovlivnit pravidelným cvičením. Cílem této bakalářské práce bylo sestavit vhodnou cvičební jednotku pro tyto jedince a popsat, jaký efekt má aerobní trénink na poruchy chůze.
Teoretická část práce představuje úvod do problematiky Parkinsonovy nemoci.
V podkapitolách je popsána definice, incidence, historie výzkumu, anatomie a fyziologie bazálních ganglií, etiologie, klinický obraz, průběh, diagnostika a léčba. Dále je v práci popsána analýza chůze jak u pacientů s Parkinsonovou nemocí, tak i u zdravých jedinců a co znamená pojem aerobní trénink.
Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Na základě vstupního
vyšetření tří pacientů s diagnostikovanou Parkinsonovou nemocí jsem sestavila cvičební jednotku, která je k nahlédnutí v Příloze 3. Pacienti měli za úkol doma podle vytvořené cvičební jednotky pravidelně cvičit po dobu třech měsíců. Poté jsem provedla výstupní vyšetření a porovnala jsem, jaké změny cvičební jednotka u poruch chůze přinesla či nikoli.
Ze zjištěných výsledků nelze jednoznačně prokázat pozitivní vliv aerobního tréninku u poruchy chůze u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Pro validní výsledek by bylo třeba provést výzkum u většího množství pacientů. Pacienti však cvičební jednotku hodnotili pozitivně a věřím, že by tato práce mohla dále najít uplatnění, například v klinické praxi fyzioterapeutů či jako edukační materiál pro pacienty s Parkinsonovou nemocí a jejich rodinné příslušníky.