Slavnostní vjezd Maxmiliána II. do Vídně roku 1552

Abstract

Předmětem zájmu předložené bakalářské práce je slavnostní vjezd Maxmiliána II. do Vídně v květnu 1552. Práce vychází z teoretických podnětů sociologických věd a okruhem zkoumaných otázek se hlásí k přístupům historické antropologie. Vjezd je analyzován na základě metodologických východisek Barbary Stollberg-Rilinger, jež chápe raně novověké rituály jako prostor symbolické komunikace, v níž se odráží hierarchie společnosti. Ke komparaci sloužily výzkumy habsburských vjezdů 16. století provedené Václavem Bůžkem. Výzkum se opíral o tři latinské skladby dvou autorů, zabývající se tematikou vjezdu. V první kapitole jsou představena metodická a pramenná východiska, je představen slavnostní vjezd jako téma historického bádání a poskytnut přehled pohledu historiografie na Maxmiliána II. Další kapitola popisuje na základě práce s literaturou a analýzy pramenů cestu ze Španělska do Vídně. Jádrem práce je další kapitola, v níž je zkoumáno budování obrazu význačných postav zmiňovaných v pramenech, zejména Maxmiliána II., jeho manželky Marie Španělské a významné postavy Maxmiliánova doprovodu Adama z Ditrichštejna. Zároveň je naznačen pohled autorů skladeb na turecké impérium. V obrazové příloze je předložen výběr portrétů Maxmiliána II., v nichž jsou hledány prvky shodné s panovníkovým obrazem předloženým v analyzovaných písemných pramenech. Závěr práce shrnuje výsledky výzkumu. Autor dochází k výsledku, že zkoumaný vjezd nevybočoval z řady soudobých habsburských slavností. V pramenech je Maxmilián oslavován jako člen význačného rodu s mimořádnou urozeností, příznivec umění a vítěz nad Turky, nad nímž drží ochrannou ruku nadpřirozené síly.