Činnost orgánů krizového řízení při zajištění připravenosti na řešení mimořádných událostí a finanční zabezpečení přípravy

Abstract

V diplomové práci se zabývám rozborem současného bezpečnostního systému České republiky a jeho právního rámce, upravujícího zejména přípravu orgánů státu a územních samosprávných celků na řešení mimořádných událostí nevojenského charakteru. Studiem a metodou analýzy právních předpisů a následnou syntézou získaných poznatků, jsem uspořádal jednotlivé kapitoly tak, aby práce byla srozumitelně uspořádaným celkem. Popisuji práva a povinnosti orgánů krizového řízení při přípravě a řešení mimořádných událostí, systém bezpečnostních rad a krizových štábů, činnosti a rozsah oprávnění jednotlivých subjektů zajišťující přípravu a řešení mimořádných událostí, se zaměřením k působnostem a pravomocem orgánů kraje a obce. Přehledně posuzuji výši finančního zabezpečení, vynakládanou jednotlivými institucemi k přípravě na krizové situace. Navrhuji pro orgány obce vzor k uložení výzvy k poskytnutí věcného prostředku v době krizového stavu, jelikož mnoho starostů obcí vykonává tuto činnost vedle svého zaměstnání (souběžně se svým zaměstnáním) a v problematice se zcela neorientuje. Současný bezpečnostní systém České republiky je fungující a správnost jeho nastavení a zabezpečení byly v uplynulých letech ověřeny při různých krizových situacích bez podstatných nedostatků. Přesto je i nadále zapotřebí optimalizovat působnosti, metodiky a postupy činností jeho prvků v různých úrovních a oblastech a sjednocovat realizaci příslušné legislativy.