POSTAVENÍ UZNANÝCH ŽADATELŮ O AZYL V ČESKÉ REPUBLICE PO VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE

Abstract

Bakalářská práce pojednává o postavení uprchlíků v České republice po roce 2004, tedy po vstupu do Evropské unie. Jejím cílem je upozornit na problémy, které se u nás v souvislosti s fenoménem uprchlictví vyskytují a podat přehled o azylové politice v České republice. V první části se čtenář seznámí se základními pojmy, které ho budou provázet celou prací. Také získá přehled o základních pramenech, kde je zakotveno mezinárodní právo, týkající se uprchlictví. Dále je tato teoretická část zaměřena na vývoj azylové politiky v České republice respektive Československu před a po roce 1991, kdy byla ratifikována Úmluva o právním postavení uprchlíků. A také na změny, které přineslo přistoupení České republiky do Evropské unie. Následně projdeme azylovou procedurou od vstupu cizince na území našeho státu až po rozhodnutí o získání statusu uprchlíka. Je srovnán pobyt cizinců v jednotlivých azylových střediscích, především jejich práva a povinnosti a dostupnost služeb. Integraci žadatelů o azyl a uznaných uprchlíků se detailněji věnuje další část práce, v níž se podíváme na samotný proces integrace očima různých autorů a upozorníme na chyby vznikající při integračním procesu. Zároveň je pohlédnuto na přístup státu k integraci azylantů, jedná se především o Státní integrační program. Je provedena detailní analýza jedné oblasti života uprchlíků a tou je přístup ke vzdělání. Pohledem agentur CVVM, Stem a Českého statistického úřadu je pojednán vztah české společnosti k uprchlíkům. Na toto téma jsou agenturami pravidelně prováděny výzkumy. A v neposlední řadě se seznámíme s činností mezivládní mezinárodní organizace UNHCR a vybraných nevládních neziskových organizací působících na poli uprchlictví.