Důvěra jako aspekt pedagogického vztahu mezi vychovatelem školní družiny a dítětem mladšího školního věku
Abstrakt
Práce se zabývá důvěrou jako aspektem pedagogického vztahu mezi vychovatelem školní družiny a dítětem mladšího školního věku. První část práce je zaměřena teoreticky. Popisuje dítě mladšího školního věku z pohledu vývojové psychologie, vysvětluje fenomén důvěra a vztah k blízkým pojmům, vymezuje a definuje pojmy jako sebedůvěra, sebepojetí, sebevědomí, sebeúcta. Dále charakterizuje 1. fázi Eriksonova psychosociálního vývoje, pedagogický vztah mezi vychovatelkou školní družiny a dítětem mladšího školního věku, osobnost a autoritu vychovatele školní družiny a samotnou školní družinu. Praktická část se zabývá základní výzkumnou otázkou, zda-li vnímají děti na 1. stupni základní školy svou vychovatelku jako důvěryhodnou osobu, které se mohou svěřovat? Výzkum je uskutečněn pomocí nedokončeného příběhu a polostrukturovaného rozhovoru. Ze závěru vyplývá, že děti svou vychovatelku vnímají jako důvěryhodnou osobu, kterou charakterizují jako milou, hodnou, občas přísnou osobu, která je kompetentní k řešení dětských problémů. Mají k ní důvěru z titulu její dospělé a pedagogické autority.